Vila Thompson

„Joooo, ahoj, promiň, první jsem měl samozřejmě pozdravit! Takže ahoj!“ Usmál se, jelikož byl rád, že to napravil a podíval se směrem, kam Kylie ukazovala, přimhouřil při tom oči, aby lépe viděl a pokývl párkrát za sebou hlavou. „Děkuju. Ale byl jsem blízko! Ještě chvíli hledat a zvládl bych to i sám, ale ještě jednou děkuju.“ Pronesl slušně a pozvedl překvapeně obočí nad její poznámkou. „Pff, prosím tě!“ Odfrkl si načež mávl rukou jako by snad to, co řekla, byla ta největší hloupost na světě. „Párty je moje druhý jméno. Finnegan Párty Hamptone, těší mě!“ Natáhl k ní ruku na znamení seznámení, ale hned ji zase stáhl k sobě a raději strčil do kapsy. Tohle se na párty asi nedělá, je to moc slušný. Podle jeho průzkumů by jí spíš měl začít líbat, osahávat, svlíkat a zatáhnout někam do pokoje, protože to se na párty dělá. Raději rychle zakroutil hlavou, aby zahnal ty myšlenky, protože je to neslušné a ani Kylie vlastně nezná. „Já jsem na párty snad každej den hele. To je divný, že sis mě nikde na žádný nevšimla.“ Samozřejmě, že kecal, tohle byla snad jeho druhá párty v životě, jestli se jako první dá počítat oslava jeho desátých narozenin, kdy mu rodiče nachystali oslavu na kterou přišlo ovšem jen jeho příbuzenstvo.

"Většinou se to dává sežrat jinak, ale tak to tě nebudu zasvěcovat." Zasměje se a prohrábne si vlasy. Toto jsou chlapské věci, to nemůže té křehulince říct, i když ty motorky mu dost zmínili mínění o ní samotné. Ale tyhle věc prostě nejsou pro holčičí uši. "To já taky ne, ale musím to trpět, nemůžu vůli tomuhle odejít a nedělat sport, který dělám už odmalička. Naučím se s tím žít, jako s dalšíma mnoha věcma, který tě budou pobuřovat." Mrkne na ní. No ted si připadal jako kdyby jí měl dávat ponaučení. Možná by si měl dát pár hlaviček a byl si o kapánek blbější nevadilo by to vůbec. "Stačí zmást partnera, který si myslí, že uděláš krok, který podniknout nechceš a... vlastně ho oblafneš." Zkrátil to, protože by si o něm myslela že je sečtělý, což je, ale nedává to najevo. "Já měl mladšího bráchu, bohužel řidiči nejsou někdy zrovna opatrní." Prozradí ji nakonec a prohrábne si vlasy. "Mimochodem dost ti to sluší." Řekne, aby z toho tématu mohl vyklouznout, nechce se o tom bavit a je to na něm vidno. Ale to neznamená, že jí to nesluší, mol na ní oči nechat.

Chvíli se zamyslela, ale pak jen kývla a uchechtla se. "Máš pravdu, že mě to překvapilo, že si dorazila." Uchechtne se a znova se napije toho pití, které je pro ni samotnou dost silné. Moc nepije, takže.. Po Lyny poznámce se jen zašklebí a uchechtne. Má z části pravdu, takže se nemá na co zlobit. "Hele, měla jsem krušné období, to se nepočítá!" Zasmála se a prohrábla si vlasy, které měla naoko přejeté kulmou. "Řekla jsem si taky, že budu teď chodit víc mezi lidi a nebudu vlk samotář, jsem zvědavá jak dlouho mi to vydrží." Uchechtne se. Jen zavrtí nesouhlasně hlavou, nemá v plánu se opít. Stačí jí dva tři loky a má dost. Moc alkohol nemusí. "Lynn, dej si ty, já budu z povzdálí pozorovat všechno dění okolo a budu spokojená." uchechtne se. Introvertní chování se projevilo, i když nebývá introvertní, když pozná ty správné lidi. "U mě nic nového, akorát jsem se postavila na nohy. Takže se pojďme bavit." uchechtla se a vstala, chytla Lynn za zápěstí, zatáhla jí na parket a začala tancovat do rytmu rychlé hudby a smála se.

Musí se zasmát nad tím jak se chová. Je to vtipný a roztomilý. ''To nevadí. Hodně lidí se nezdraví, takže taky nemusíš.'' řekne mu s pobaveným úsměvem. Ona by ho snad ani nepozdravila, kdyby věděla jeho jméno. Rovnou by ho oslovila, ale doteď si na to jméno nevzpomíná. ''Nemáš vůbec za co.'' Musí se znovu zasmát, protože jí to příjde vážně vtipné. Když si odfrkne a řekne, že je to jeho druhý jméno, tak jen pobaveně potřese hlavou, když prozradí jeho jméno, tak se jí úsměv rozšíří. Už si vzpomíná. Podívá se na jeho natáhnutou ruku a než stačí cokoliv udělat, tak jí zase stáhne. '' Taky mě těší. Už dlouho jsem neviděla někoho takovýho jako jsi ty.'' Nepřestává se usmívat, pěkně si ho prohlédne a nakonec skončí pohledem zase v jeho obličeji. Zkusí zapátrat v paměti jestli ho někde už viděla. Jak už jednou řekla, nevypadá jako párty kluk, takže rozhodně kecá. Přijde jí to vtipný. Vypadá to jako by sem ani nepatřil a snažil se jen zapadnout, ale moc mu to nejde, protože je na to až příliš slušný. ''To teda rozhodně nevšimla a že jsem už na hodně z nich byla.'' Prozradí mu a upije si z kelímku s pivem. ''Jsi tu s někým a nebo sám? Ale podle toho, že jsi se mě ptal na pití a nehledal ho tu s někým, tak hádám jsi tu sám.'' Řekne svou teorii a pozvedne koutky do úsměvu. ''Přišel jsi se sem jenom napít, nebo půjdeš i do bazénu?'' Zeptá se ho a navlhčí si rty. Dneska je den, kdy si na rty nedala lesk už jenom kvůli tomu, že bude hodně pít a tak by se jí stále smýval.

"Nemyslela jsem to zle, ale vím jací kluci jsou." Podotkne se smíchem a vyplázne na něho dětinsky jazyk. Na jeho kompliment se jen usměje. "Děkuju, ty taky nevypadáš zrovna špatně." Popíchne ho a jen ho pobaveně chvíli sleduje. No taky ho musí popíchnout, to by nebyla ona, aby si nechala utéct nějakou narážku. Když o ní řekne to co řekne, tak se na něho podívá a dá ruce v bok. "Co prosím?" Zasměje se a nevěřícně na něho kouká. "No proto chodím na párty zásadně sama a ne s někým, protože to pak dopadá špatně, ale dneska se hlídám, takže nemám obavy." Zasměje se a podrbe se na krku asi komár nebo co. Jen se začne smát a pak přestane a hodí na něho kamenný výraz. "Nejsi vtipnej." Dodá potom a otočí se tak , aby na něho raději neviděla.  Plave si ve vodě a pak si doplave ke kraji a trochu se vyhoupne, že má předloktí na kraji bazénu a dívá se na něho. "Copak bojíš se vody nebo se bojíš konkurence?" Dá hlavu na stranu a pobaveně na  něho kouká. Tou konkurencí myslela kluky kolem, kteří byli dost vypracovaní. Jenom se culila zákeřně se na něho dívala. "Jak chceš, srabíku." Usmála se na něho a otočila se koukala se kolem, jestli někoho ze školy neuvidí. Bohužel, moc lidí v tom davu nepoznala.

„Krušné období trvající 19 let? Ale no tak, Lil.“ Neodpustila si další poznámku a zasmála se. „Jsem ráda, že sis to řekla. Aspoň poznáš spoustu nových lidí a ti tě budou nutit chodit ven a nebudeš tak furt zavřená doma u knížek. Vlk samotář ale taky někdy potřebuje společnost a nejlépe druhého pohlaví. Tak co, líbí se ti tu zatím někdo? Budu tvoje dohazovačka, ukaž si a zařídím.“ Usmála se na Lily, aby ji povzbudila, jelikož to myslela vážně. „Hm, řekla bych, že ti to vydrží tak dva týdny. Uzavírají se sázky? Klidně bych si na to vsadila, mám pocit, že bych vyhrála.“ Pokývla hlavou a odložila již prázdný kelímek vedle sebe. „Chceš vážně dobrovolně pozorovat lidi co se po sobě plazí a svými jazyky dělají prohlídku krku někomu, koho zrovna potkali? Věř mi, u toho být spokojená nemůžeš. Leda by to byla nějaká tvoje úchylka, o čemž pochybuju. I když, v podstatě by to bylo jako sledování porna. Úplně vidím, jak si to do půl hodiny někdo s někým rozdá v bazénu.“ Zapolemizovala a nakrčila nad tím nos. „No tak když teda nemám na výběr.“ Řekla s hraným otrávením, jako kdyby jí to snad vadilo a nechala se zatáhnout na parker. Musela se ale zasmát nad tím, jak se během pěti vteřin stal z Lily jiný člověk. Samozřejmě Lynn nebyla pozadu a začala tancovat do rytmu hudby společně s Lily.

''Vždyť nic neříkám.'' Řekne pobaveně a jen nad ní zakroutí hlavou, když na něj vyplázne jazyk. Nelíbí se mu to, ale tak nic neřekne. Nemá to rád od jakékoliv holky, když vyplazuje jazyk, ale co může. Nic. Proto to radši nekomentuje a jen nad tím kroutí hlavou. Nejradši by tý holce vždycky naplácal. Když ho takhle nějaká vyplazuje, tak ho může raději využít jinak. A rovnou i celou pusu. ''Díky. To je mi tedy pocta. Když to říkáš ty.'' Uculí se a napije se ze svého piva. ''Hlídat se nemusíš. Já tě rád pohlídám. Zasměje se. ''Jsi ještě takový mladý kuře, takže no problem.'' Znovu si do ní rejpne a nevinně se usměje. ''A jak špatně to třeba dopadá?'' Zeptá se jí zvědavě. Docela ho to zajímá. Rád si to poslechne a nechá se třeba inspirovat. ''Ale jsem. Já vím, že jo. Nemusíš se stydět to uznat.'' Mrkne na ní a prohrábne si vlasy, aby se ujistil, že jsou v pohodě. Když se vyhoupne na kraj, tak k ní sklopí pohled. Vypadá to, že se jí kouká do obličeje, ale přeci jen je kluk, tak se dívá o něco málo níž. ''Nebojím se ani jednoho.'' Řekne pobaveně. ''Jenom se mi tam nechce, protože jsem před chvílí ve sprše byl.'' Využil moment překvapení. Svlékl se rychle do plavek a když byla otočená, tak skočil do vody přímo za ní a čekal až se otočí.

„Oh, ajo, pravda. Takže to beru zpět, dělejme, že se ten pozdrav vůbec nestal, ok?“ Zadrmolil tak rychle, že mu snad nebylo ani rozumět, ale to si nějak neuvědomoval. „Teď nevím, jestli je to lichotka nebo urážka?“ Pronesl spíše jako otázku a pozvedl obočí. „Jak jako nikoho jako já? Jako tak super? No jooo, to mi říká každej, že jsem skvělej.“ Pozvedl bradu, aby vypadal sebevědoměji a neustále se usmíval od ucha k uchu. Ovšem úsměv trochu povadl, když si všiml, jak si ho Kylie prohlíží, v tu chvíli mu přišlo, jako kdyby tam stál nahý a tak se trochu nervózně zachechtal. „No tak jsme asi vždycky byli každej na druhý straně domu, to se stává. Já jsem většinou jako ne přímo u baru no. Ne, že bych tím chtěl říct, že ty jo! A že jsi alkoholička! To rozhodně ne, jen jsem prostě asi vždycky jinde.“ Úplně jinde v překladu na druhé straně města u sebe v pokoji a v posteli. Ale proč by to říkal. Teď byl cool. Otázkou, jestli tu s někým je, ho zaskočila a tak na dobrých pět vteřin mlčel a přemýšlel. „Sám? Nééé, kdo chodí na párty sám! Jen trapáci! Jasně, že tu s někým jsem! Jsem tu to.. s třema holkama! Ale někam se mi asi teď ztratily, tak jsem to musel najít sám.“ Spokojeně se v duchu poplácal po rameni, jelikož je jasně známo, že v dnešní době čím víc holek kluk má, tím je větší frajer. „Joo, no, to nevím, asi spíš jako jenom pít.“ Pokýval hlavou a nervózně se usmál. Byl z toho rozhovoru celý nesvůj, nejen, že furt kecal, ale taky takhle dlouho s hezkou holkou snad nikdy nemluvil.

"Dobře, dobře, přestávám se vymlouvat." Uchechtne se. Nechápe jak to na ní vždycky pozná, na spolubydlící to vždycky působí, i když možná ne, ale Lil si to chce nechat namluvit. Je příšerná lhářka, proto je u ní chyba lhát, protože to každý pozná, ale stejně to furt zkouší, jetsli se její schopnosti třeba nezlepšili. Nikdy není na to pozdě to zlepšovat. V dnešním světě by se jí dařilo lhát. "Sázky ne, já budu ráda, když to vydržím, ale prostě tohle není můj svět." Pokrčí rameny a pousměje se. Neměla potřebu se opít, zhulit, vyspat se s nějakým cizincem. Chvilka pobavení? Zbytečné. Neodpověděla jí schválně an to dohazování ale pak, když viděla Lynn pohled tak protočila očima. "Lynn né, nikdo, víš jak to dopadlo minule? Špatně, každý je tu opilý, ani nebude vědět, že existuju druhý den, to bych se raději bavila se psem." Řekne a dívá se na ní. Jen se zašklebila nad tím co Lynn řekla. "fujky", pomyslela si. Nechutné, opravdu. A možná má Lynn pravdu možná je načase přestat si hrát na introverta a trochu se otevřít, i když ne moc, aby se nezranila. "Ty máš někoho vyhlídnutého?" Zeptala se a hýbala se do rytmu muziky. Nerada tancovala na veřejnosti. Byla dobrá v tanci, akorát nikdy nechtěla na žádné vystoupení i choreografka říkala, že má talent, ale to pro Lil neznamenalo že nutně musí před lidi. Měla vždy hroznou trému a proto do teď tancuje v sálu a nejezdí na žádné vystoupení.

Když slyší jak si sám pro sebe něco drmolí, tak jí přijde ještě roztomilejší. Je rozpačitý. Je to vidět, ale nebude mu brát iluze, proto na to nic neřekne. Jako by se nic nestalo. ''Jako urážku rozhodně ne. To už to spíš ber jako lichotku.'' Usměje se na něj a nespouští z něj oči. ''Přesně tak jsem to myslel.'' Tak to nemyslela, ale nebude mu kazit náladu. Jen se pobaveně usmívá. Ten jeho nervozní smích jí prozradil jak na tom znovu ve skutečnosti je, proto si ho přestala prohlížet. Začne se smát, jakmile začne mluvit o tom, že tím nemyslí, že je alkoholička. ''To je mi ale blbá náhoda, že jsme se na tý párty vždycky ani jednou nepotkali.'' Zní při tom trochu smutně. Třeba se díky tomu prozradí i když tomu by nevěřila. Proč by to taky dělal. ''A jak jmenovaly? Třeba je znám.'' Zeptá se ho schválně zaujatě. Nevěří tomu, že sem s ním někdo šel, ale tak je znovu u toho. Nebude to kazit a bude hrát tu jeho hru s ním. ''Takže jsem trapná? Já sem totiž sama přišla.'' Zeptá se ho a usměje se, sklopí pohled k zemi, jako by se zamýšlela, ale nakonec pohled znovu zvedne a podívá se mu do očí. ''To nevadí, aspoň jsi upřímnej.'' Dopije pivo a olízne si rty. ''To je škoda. Je mi horko, chtěla jsem jít s někým do bazénu a jelikož jsi tu jen ty a taky si se mnou povídáš jen ty, tak jsem myslela jestli by jsi nechtěl jít se mnou..? Na konci to zvedne spíš do otázky. ''Ale tak pokud nechceš...Rozmysli si to, než se vrátím.'' Usměje se na něj a jde k sudům kde čeká než si další dva lidi před ní natočí pivo do kelímku.

Jen kývne hlavou, někdy ho docela neposlouchá, ale neví čím to je. Prostě jí ty myšlenky vyplujou, pak si uvědomí, že něco mluvil, ale najednou je to fuč. Asi to není důležité jinak by si to pamatovala. Jen zavrtí hlavou a uchechtne se. "Hlídání typu napij se, přes rameno, postel, vypal?" zasmála se a dívala se na něho. "Už jsem to jednou zažila, věř že nejsem tak hloupá, proto se hlídám sama." Vylíčila mu a uchechtla se. Ano jednou se jí to stalo, ujel alkohol a už byla jinde, no to se stává když to někdo přežene s alkoholem, ale když jí ten člověk připadá sympatický, je těžké odolat. Nikam se nehrne a to ani do rychlé postele či do láskyplného vztahu. Je ráda sama, nikoho nepotřebuje a to jí právě vyhovuje. Jen přimhouřila oči. Tak on jí bude říkat kuře? Jak myslí. "Říkat to nebudu, na to seš ještě moc mladej." ucechtne se a pobaveně se na něho dívá. Nečeká, že za ní skákne, a tak se otočí čelem k němu. "Takže se vody nebojíte pane Briane?" Zasmála se a dívala se na něho a olízla si ret, trošku se k němu přiblížila a natáhla se za něho rukou až se dotýkali tělem. Vzala si pivko a odtáhla se. "Mám žízeň." Řekla nevinně, pořádně se napila, opřela se o kraj bazénu a pobaveně ho sledovala.

Všiml si toho, že ho tak napůl neposlouchá, ale nic jí na to neříká, mele si sám pro sebe. Stejně tak jak on si s ní hraje, tak ona ho neposlouchá. No ten jí ještě ukáže až se jí dostane pod ruku. Šokovaně se na ní zatváří, když si myslí, že by ji vzal do postele a pak ji řekl, ať vypadne. Částečně je šokovaný, protože to on by nikdy neudělal. Všechno do tý postele by udělal, ale nikdy by jí neřekl, aby vypadla. Bylo by to asi nějak jako: Hlídání, rameno, postel, sprcha, postel a ráno ještě aspoň jedno kolo a pak až by odcházela, tak by jí řekl, že může znovu přijít kdykoliv by se jí zachtělo. ''No dovol. Tohle bych nikdy neudělal.'' Řekne jí trochu zaraženě. Stále myslí jen tu část s tím vykopnutím. ''A to mě říká zrovna kuře jo?'' Uchechtne se a pozoruje jí. Dívá se na ní, jako by se dost bavil, ale ve skutečnosti mu to přijde docela trapný, když to co řekl on opakuje ona jemu. ''Ne to tedy nebojím.'' Zasměje se a pak mu to dojde. ''Hej odkud znáš moje jméno? To jsem ti neřekl.'' Řekne dost zmateně, pokrčí i trošku obočí. Z přemýšlení ho vytrhlo to, jak se natáhla pro své pivo. Jen nad ní zakroutil hlavou a zhluboka se nadechl. ''Velmi nenápadné slečno neznámá.'' Slečno jí řekl schválně, aby znovu poukázal na její nízký věk a taky, protože se mu to zrovna hodilo. Když chce ona provokovat, tak bude i on. Jak jen si přeje. Natáhne se sám pro pivo, který si položil k věcem u bazénu a dopije ho. Kelímek položí vedle a pak skočí do vody šipku jen tím, že se odrazí od hrany. Vynoří se a utře si vodu z obličeje. ''Stejně se vsadím, že nic nevydržíš. Kolik jsi toho měla? Dvě skleničky nějakého alkoholu? To jsi teda dost slabá jak koukám. Už ti to leze na ten tvůj mladej mozeček.'' Uchechtne se a opře se o opačný kraj bazénu. Pozoruje jí a přemýšlí nad taktikou, jak jí už dostat, protože ho vážně zlobí a má chuť jí už naplácat.

"Neříkám, že si to někdy udělal, jen vím co se mi stalo." Uchechtne se a prohrábne si vlasy. Je to za ní, nebrala to nějak vážně, každý to někdy přežene a tu onou noc to přehnala ona. Stalo se stalo. "Hele přestaň provokovat." Řekne a dívá se na něho a zkříží si ruce na prsou. Nelíbí se jí, že do ní tak slovně šťouchá. "Jo zrovna srabík by měl co říkat, sice hoodně mluvíš, ale slova jsou jen slova." Mrkne na něho, to skoro zněla jako výzva, kterou nechtěla zahájit a ani to neměla v plánu, bohužel ta její pusa. "Tajný zdroje." zasmála se a mrkla na něho. nemusí vědět všechno. Dělala, jako že neví a opravdu neví, natahovala se jen pro pivko. "Nevím o čem mluvíš." Řekne nechápavě a tak se na něho i dívá a po chvíli s pousměje. Když jí vyzve tak se jen zamračí. "Řekl sis o to, ale pak nebreč, že se nedostaneš Domu Noeli." usměje se na něho, ví moc dobře, že je to Noah, ale tak  záměna neuškodí. Vyleze z vody a čeká na něho a pak jde do kuchyně a připraví panáky a alkohol, vezmě dvě barové židličky a posad je  naproti sobě a na jednu z nich si sedne. "Tak schválně." Už ted ví, že to byla blbost a že oba budou nadraný.

''V tom případě jsi vždycky byla na blbý adrese. Já bych nikdy holku z postele nevyhodil.'' Zazubí se na ní a zatváří se tak nevinně jak jen to jde. ''Přestanu až vyrosteš'' Zasměje se jí a sám si dovolí na ní vypláznout dětinsky jazyk. I když to nemá rád, tak si hraje. V každým z nich je aspoň kousek dítěte a to je taky jediná část, který dovoluje vystoupat na povrch. Jiný emoce nepouští. Ne upřímný. ''Ty taky mluvíš. Já bych začal i konat, ale nemám sebou chloroform ani provazy.'' Pokrčí rameny a pobaveně se podívá na její reakci. Dělá si samozřejmě srandu, ale tak musí si z ní trochu utahovat, jinak by to nebyl on. ''Já ti dám tajný zdroje. Ty jsi hrozný stalker. To bych se měl jít bát si dojít i na záchod, hmm? I když to by se mi asi líbilo.'' Zasměje se a prohrábne si znovu vlasy. ''Já se domů dostanu.'' Nad Noelem se zamračí, ale nic neřekne. Když mu dojde, že přijmula tu sázku, tím, že vyleze z bazénu, tak se zasměje, vyleze a jde za ní. Posadí se na židli a zakroutí nad ní hlavou. ''Ty si myslíš, že můžeš pít jo? Já si to tedy nemyslím, když už teď mi říkáš Noeli. Řekne pobaveně. Musí rejpat. Musí a musí. No sám toho nevydrží tolik co by chtěl, ale tohle bude lehký, protože Emma už je načatá a on měl teprve jedno pivo. Vezme do ruky dva panáky a flašku čistý vodky. ''Bacha na to, aby jsi nakonec neskončila v nemocnici s otravou alkoholem.'' Zasměje se. ''Nerad bych tě měl na svědomí. Protože ty máš už i tak dost.'' Prostě toho nenechá. Vezme do ruky panáka a zvedne ho do vzduchu směrem k ní. ''Tak na nás, kočko.'' Zasměje se a olízne si rty.

„To zní rozumně.“ Poslední, co bych na párty chtěl, je probírat mojí osobnost. Ještě by se mohlo stát, že se naštvu a odejdu a to k jejímu dobru samozřejmě nechci. Kde by pak sháněla tak dobrou společnost? „Třeba za to může nervozita ze zápasu. Také jí mívám.“ Pokrčím nad tím rameny. Někdy je to s námi těžké, ale bez nás ještě těžší. „Možná i věřím, ale jako opilé ti to půjde mnohem lépe.“ Zazubím se a prohrábnu si vlasy. Rozhlédnu se v místnosti, abychom si teď udělali osobnostní test na někom jiném. Zajímá mě, komu by připadly její rty, když by na to došlo. „Zkus hledat.“ Zajiskří mi v očích a schválně se otáčím hlavou tam, kam ona. Zůstanu pohledem na kudrnáči, jak se o něm zmínila ona. „Dave? Ten je gay, smůla. Čekal jsem, že budeš mít lepší vkus.“ Skoro až hraně si povzdychnu, ale na rtech si držím pobavený úsměv. Zadívám se jí upřeně do očí. „O někom bych věděl.“ Zlehka jí přejedu prsty ruky po paži. „Ale ten někdo si počká, až budeš střízlivá a budeš to opravdu chtít.“ Umím být i miloušek, když chci. „Kdybys právě teď moha odjet na jakékoliv místo na světě a neřešit peníze, kam by to bylo?“ Zeptám se a doliji jí nového panáka. Aby v tom nebyla sama, naliji i sobě. Pak se zaměřím na její oči. Potřebuji přeci vědět, kam pojedeme na svatební cestu, haha.

„Samozřejmě. Ale mluvím takhle teď. Nevím, co bude za dva dny.“ Nebudu mu dávat přílišnou naději. V hlavě jsem si to prošla snad stokrát. Měla jsem v ní pro a proti. Mrzí mě, že zradím tátu, ale na druhou stranu, už bylo na čase. Však skoro nikam nechodím a jen sedím doma v knihách. Máma je tak spokojená, ale já ne. Odejdeme spolu na provizorní parket, kde se do něj zaháknu. „Věděla jsem, že přijdu hned ten den, co jsme se potkali.“ Přiznám se mu a maličko zvážním, když mi dá pramen vlasů za ucho. Ne, nedělej to! Syčáku. Nechci, aby pro mě Jack znamenal něco více, než jen kamaráda. Musím uznat, že s ženami to umí a moc mi to neulehčuje. Odtáhnu se od něj, abych mohla udělat otočku a skončit k němu na chvíli zády. Nic mi teď nezabrání se o něj nenápadně otírat. „Měl by jsi využít toho času, co jsem tady. Sice hodiny nekontroluji, ale obávám se, že za chvíli bude muset jí Popelka domů.“ Dělám si z toho srandu, ono mi ani nic jiného nezbyde. Můžu být vůbec ráda, že mě naši pustili.

"V pořádku. Nemusíš." Pousměje se a zatváří se tak, že je to v naprostém pořádku. Potom si ale vyslechne jeho slova a jen se mírně zamračí. "Musíš to trpět? Nemůžeš odejít? To tě tam někdo drží? Já miluji balet, ale kdyby se tam ke mě někdo nechoval jak má, tak odejdu a zůstane za mnou jen ohnivá čára." Ušklíbne se a napije se z kelímku. "Ale je to tvůj život co já ti tady můžu vykládat. Známe se sotva hodinu." Zasměje se."Jo, tak přesně tohle mi nejde. Zmást partnera." Rozesměje se a raději se napije než plácne další hloupost. Jakmile ale zmíní brášku úsměv jí opadne. "Omlouvám se, nechtěla jsem..."Nechá to viset ve vzduchu a nejraději by si jednu vrazila hlavou o zeď. "Děkuji, taky nevypadáš k zahození." Pousměje se a trošku zčervená. Ano je zvyklá na určité řečičky od určitých lidí, ale tohle znělo tak nějak upřímně. "Mám doma plyšáka. Nemá jedno oko, ucho mu málem upadne, ale nedokážu se ho vzdát." Jo holka s motorkou a plyšákem. Hotovej biják.

Jen to odmávne rukou a usměje se. "Jo nervozita. Třeba to tak je." Nebo je to prostě idiot. Pokrčí rameny a jen si oddechne. Potom si ho ale prohlédne, prohrábne si vlasy a propíchne ho pohledem. "Nemám s tím problém, ale za svou upřímnost se poté omlouvám." Ušklíbne se a znovu se napije. Trošku to v hlavě cítí, ale žádná hrůza. Potom ukáže na prvního kluka, kterého uvidí. "Nevěříš, že bych ho dokázala dostat na druhou stranu?" Zasměje se a pohodí vlasama. "Věř mi, dokážu vše." Poušklíbne se a andělsky se usměje. Když se jí dotkne pohlédne mu do očí a jen se pousměje. "Takže až budu střízlivá. Je zvláštní že jeden mě tady chce opít a druhý chce počkat až budu střízlivá." Pozvedne mírně nechápavě obočí a jen zakroutí hlavou. "Kam bych odjela?" Zatváří se jakože opravdu přemýšlí. "Asi bych zvolila Nový Zéland. Nebo Indonésii." Řekne po chvilku přemýšlení. "A tvá otázka má nějaký hlubší význam?"

Jen nadzvihne obočí a pobaveně se na něho dívá. "Proč si myslíš, že bych se o tom chtěla bavit?" Zasměje se a dívá se na něco nazdzvihnutým obočím. Jen kývne hlavou, je jak malej. No o sobě raději nic neříká. Když řekne to, co řekne tak jen převrátí očima a dělá že zívne a pak se na něho pobaveně koukne. Jen se zasmála a pak si prohrábla vlasy. "Nejsem, ale nešla bych ven s člověkem, který by byl no ehm divnej, prostě ses mi nezdál.." Zasmála se a pobaveně se na něho dívala. Měla z něho špatný pocit a když zjistila, že má i na fb i její přátele, tak se rozhodla, že se s ním na té párty sejde. Kdyby přátelé neměl, tak by se tam neukázala. "Abys tam neskončil ty, držím vysokou laťku v náladě. No uvidíme, jestli se udržíš." Uchectne se a prohrábne si vlasy. V náladě vydrží dost dlouho, tak aby ji stačil. někdy jí stačí málo, ale dneska má hoodně dobroou náladu. Vezme si dva panáky cinkne si s nim vypije to a koukne se na něho. "Nějak pozadu." Mrkne na něho se smíchem a pobaveně se na něho dívá.

Jen nazdvihne obočí a dívá se na ní. "To bys mi přece neudělala, hlavně chceš vyzkoušet něco novýho." Usmál se a díval se na ní. byl to takový test, pokud by nepřišla rozhodně nešlo o ní nějak výrazně stát, jelikož je to papínkova holčička, která neporušuje pravidla, proto tímhle i chce zjistit, jestli to má vůbec cenu. Jen se usměje a kývne. "Tak to mě těší." Usměje se a zadívá se jí na chvíli do očí. Upřímně moc v to nedoufal, už jak je taková slušná a poslouchá tatínka, šla jen proto, protože jí to táta dovolil, tak uvidí v sobotu. Sice někdy nemá moc trpělivost ale na sobotu mu čekat nevadí. Když se otočí zády tak jí furt drží za boky No nemůže říct, že se mu to nelíbí. Líbí a moc. Potom co mu řekne se jen usměje a natáhne se k jejímu oušku. "Já ho plně využívám." Usměje se a pak jí líbne na odhalený krk, udělá s ní otočku a zakloní jí. Nechá jí chvíli tak a dívá se na ní. "Škoda, o to nejlepší přijdeš." Pousmál se a zase jí zvedl ze záklonu a opět s ní tancoval.

Mám stavy, kdy bývám nervózní ze zápasu. To pak nechci nikoho kolem vidět a když se mi někdo dostane do cesty, tak si to bohužel dost slízne. „Určitě.“ Opravím její neurčitou větu a vědoucně se usměji. „Myslíš si, že mě tvá upřímnost bude bolet? Neboj, snesu toho spoustu.“ Nebyla by první ani poslední, co by mi řekla něco hnusného. Nejednou jsem holce ublížil a dostal jsem za to minimálně hodinový proslov, který šel jedním uchem tam a druhým ven. Zahledím se na ní pochybovačně. „Gail, sexy jsi, ale gaye nepředěláš.“ Zavrtím nad ní hlavou, jak jí to vůbec mohlo napadnout. „Opít tě chci, abych se dozvěděl pikantnosti. Počkat si, až budeš střízlivá je kvůli něčemu jinému.“ Zajiskří mi v očích. Nevyužívám holky, až takový hajzl nejsem. Mám rád, když jsou při smyslech. Pokyvuji na její odpovědi. „Třeba se to jednou dozvíš.“ Pokrčím neurčitě rameny. Ohlédnu se k bazénu a pak zpět na Gail. „Co si zaplavat? Jestli se ovšem nebojíš, že si namočíš vlasy.“ Vyloženě jí provokuji a nespouštím z ní svůj zrak.

„To máš pravdu.“ Pokývu hlavou. Jenže táta.. Mrzí mě, co mu chci udělat. Ovšem co čeká? Dospívám a nemám vůbec možnost chodit ven, prakticky. Každé dítě by se vzepřelo. Tancuji s ním a užívám si každou volnou minutu. Třeba by se dal táta přemluvit, abych tu byla déle. Zkusím mu pak zavolat. Přivřu oči, když mě líbne na odhalený krk. Jack Brennan bude má smrt, to vím na sto procent. Když si mě pak zakloní, dívám se mu upřeně do očí. „Já, nebo ty?“ Zajiskří mi v očích. Oba přijdeme o hodně, ale na druhou stanu, stejně bych s ním jen tak něco neměla, takže by se ještě mohl v průběhu noci naštvat a to by bylo horší. Když mě zase postavil do normální pozice, přejela jsem mu rukama po pažích. „Už jsi tu někdy předtím byl? Že by jsi mi mohl udělat prohlídku.“ Zeptala jsem se a neuhýbala pohledem.

"Dobře." Řekne odevzdaně a pokrčí rameny. Potom se mu zadívá do očí a ušklíbne se. "Někdy slova bolí." Řekne vážně a poté se tajemně usměje a podívá se okolo sebe, hlavně na toho kudrnáče. "No co se dá dělat, budu se muset spokojit s tvou společností." Zasměje se a pohladí ho po rameni. "Dozvěděl pikantnosti? Ale ale na co nám mladý Reyes jen myslí?" Ušklíbne se a prohrábne vlasy. "Namočím vlasy? Přece uschnou, ale jestli se ty nebojíš hloubek." Poškádlí ho a začne si sundávat boty, šortky a poté tričko, zůstane před ním jen v plavkách. "Jsi pozadu." Zasměje se a potom skočí ladnou šipku do vody, po chvilce vyplave a upraví si vlasy dozadu.

„Proti tomu jsem už obrněný.“ Není asi nic, co by mi mohlo ublížit. Nebo jo a jen si to neuvědomuji? Však to může zkusit. Pokud jí připadám tak hrozný, jen ať si rýpne. „U mě máš aspoň jistotu, že gay nejsem.“ Mrknu na ní pobaveně a ještě jednou se podívám po kudrnáčovi. Proč tolik ženských letí na gaye? To je hrozné. Hluboce se jí zadívám do očí. „Nechceš vědět, na co myslím. Pohoršovalo by tě to.“ Vždy jsem jí měl za hodnou sestřičku, jenže teď? Co když tak nevinná není? Prudce se nadehnu, když se začne svlékat. Co kdybych se v tom bazénu prostě utopil? Hned by to bylo jednodušší. „Já se nebojím ničeho.“ Řeknu neohroženě a sebevědomě. Chvíli se zaseknu na místě a tak se vzpamatuji až o minutu později, když skáče šipku. Rychle se vysoukám z kšand, kalhot a bílého trika. Pod kalhoty mám plavky, takže už mi nic nebrání skočit šipku do vody a vyplavat těsně u ní. Prohrábnu si vlasy, které díky vodě dostanou nedbalou eleganci. Cítím pár kapek vody, jak mi stéká po tváři. Stejně, jako jí. Zvednu ruku, abych jí setřel pár kapek ze rtu. U toho se upřeně dívám na její rty, jako by to byla ta nejdůležitější práce. Až, když ruku odtáhnu, tak vystoupám pohledem do jejích uhraničivých očí. „Jedna nula pro tebe. Nečekal jsem, že opravdu skončíš v bazénu.“ Jsem rád, kdyby byla ta slečinka, co se bojí vody, aby se nerozcuchala, nebo nerozmazala, tak bych se s ní raději ani nebavil.

Poslouchá jí a jen kývne, jenže ono to není tak jednoduché. Ona se můžu vypracovat sama, balet nepotřebuje skupinu. Trenéři dobří trenéři koukají na skupinu, schopnost orientace, komunikativnost ve hře, postřeh a taky samotná strategie a hra. Jde o hodně věcí a jelikož chce do dobrého týmu, který nepřijímá jednotlivce, musí být v týmu. "To můžu, ale kde se vypracuju na lepší tým? Tohle je nejlepší tým ve městě a chodí na něj dobří trenéři, tedy málokdy, ale chodí." Vysvětlí jí, aby věděla, proč tam ještě je. Když řekne, že se omlouvá tak jen zakývá hlavou. " Nemáě se za co omlouvat." Usměje se na ní, ale tak trochu bez emocí a napil se pivka. "Takže plyšáčci a motorka? No tak ty mi seš ale dost zajímavá osůbka." Zasměje se a dívá se na ní s úsměvem. Opravdu originální. "Dost čtu, hlavně krimi, kluci se mi za to smějí, takže často čtu na odlehlejších místech, kde nikdo není." Prozradí jí a pak se k ní natáhne a pošeptá jí "To ale nevíš, je to moje tajemství, kazí mi to pověst." Odtáhne se od ní a mrkne na ní a pak se jen s úsměvem porozhlédne a napije z kelímku.

"V pořádku." Usměje se na něj a prohrábne si své dlouhé zrzavé vlasy. "Opravdu mám tu jistotu?" Pozvedne obočí a přiblíží se k němu a pohlédne mu do očí. Poté se odvrátí a pousměje se. "Chci vědět na co myslíš a věř mi, nepohoršilo." Ušklíbne se. Je jí jasné, že v ní vidí malou Charliho holčičku, ale to ona rozhodně není a nikdy nebude. Nesnáší to. Proto se snaží být jiná, odvážnější a prostě svá. Poté se začne vyslékat a skočí okamžitě šipku do bazénu. Vynoří se a nechá se očáchnout jeho skokem. Znovu si prohrábne vlasy a prohlédne si ho. Když jí utře kapku ze rtů promne si je a mírně olízne. "Nečekal? to vypadám až tak namyšleně?" Pozvedne obočí a založí si ruce na prsou.

Podívá se na něj a jen chápavě zakýve hlavou. "Máš pravdu tady jde o tým, ale stále ten tým tvoří jednotliví hráči. Ale co já, sportu nerozumím." Pokrčí rameny a usměje se na něj. "Opravdu ne? Ale vím jaké to je." Poví trošku potichu a mírně se pousměje. "Ano plyšáci a motorka." Mírně se začervená. "Je to zvláštní, ale nebudu si na nic hrát, že jo." Zasměje se a napije se piva. Potom se na něj se zájmem podívá. "Takže čteš? Já mám ráda Nesba." Řekne spokojeně a vesele se usměje. "Kazí ti to pověst? A jakou pověst vlastně máš?" Řekne zvědavě a pozvedne obočí.

„Mám ti to snad dokázat?“ Řeknu s vážnou tváří a dívám se jí do očí. „Tak se mnou pojď do pokoje a uvidíš. Dám ti tolik jistoty, že se mi ještě omluvíš.“ Samolibě se usměji. Dokážu toho mnoho a věřím, že bych si dokázal podmanit i jí, pokud by kousek ustoupila. Rozhlédnu se kolem a pak zavrtím hlavou. „Je tu spoustu lidí na to, abych ti řekl své myšlenky.“ Ujistím jí a pak následuje její skok do vody a následně i ten můj. „Spíš jako ledová Královna. Předpokládám, že už ti tak někdo řekl?“ Nakloním hlavu na stranu a pod vodou jí přejedu dlaněmi po bocích. „Co si dát závod a kdo vyhraje, má jedno přání?“ Nadzvihnu obočí. Bazén je dost velký a lidé jsou v něm rozprostření, ale nějaké to místo tu je. I když to bude o hubu, alespoň se pobavíme.

Podívá se na něj a v očích jí zasvítí výzva. "Počkej si až budu střízlivá." Zasměje se a poté skočí do vody, vyplave a počká na něj. "Klidně my své myšlenky můžeš zašeptat." Připlave k němu a podívá se mu do očí, mírně si zkousne spodní ret a pousměje se. "Ledová královna, ano tenhle termín jsem už slyšela." Pousměje se. "A taky máš ten pocit? Že jsem ledová?" Pozvedne zvědavě obočí a zadívá se na něj. Když ucítí jeho dlaně jen se k němu přiblíží a poušklíbne se. "Klidně můžeme." Odtáhne se od něj a připraví se na start. "Tři dva jedna...Teď." Odstrartuje to a vyplave. Akorát se musí dost vyhýbat ostatním lidem takže to není uplně jednoduché plavat, spíše chodí a vyhýbá se aby do nikoho nenarazila. Kruci!

,,Několikrát jsem vás viděl s tváří přilepenou k lavici, takže vás moje hodiny určitě zase tak moc nefascinují" trochu si do ní rýpnu a zasměju, musím uznat, že většinu času dává pozor. Když se ke mně nakloní, zadívám se jí do očí a zapřemýšlím. ,,Hmm, typiju, že myslíte na to, kdy už vás přestane ten starý ředitel otravovat a nechá vás jít zpátky za kamarády" řeknu, i když si to popravdě vůbec nemyslím, ale v jejím pohledu se zatím nevyznám.

„S radostí.“ Ujistím jí a rovnou si jí celou prohlédnu. Kdy budu mít zase takovou příležitost? „To nemůžu, vypadalo by to moc důvěrně. Co by si pak o mě ostatní pomysleli? Že tu svádí malou sestřičku?“ Schválně jsem použil termín malá. Rád jí provokuji a navíc to člověka vždy nejlépe vyprovokuje k činům. „Právě teď? Docela hoříš. Což je pochopitelné, když jsi v mé přítomnosti.“ Přejedu jí po bokách a maličko stisknu. Vymyslím sázku a ona se toho chytne. Tím lépe. Počkám si, než odstrtuje a pak se dám do plavání. Mám skvělou fyzičku, jako fotbalista i musím. Plavat chodím jednou týdně, takže je pochopitelné, že se dokážu skvěle vyhýbat. Otočím se na Gail, která se vyhýbá lidem. Ještě jí dám trochu šance mě dohnat, ale těsně před cílem zaberu a dotknu se protější strany jako první. Spokojeně se usměji, když se zády opřu o stěnu a přitáhnu si jí k sobě. „Co by jsi chtěla, abych měl za přání?“ Zeptám se jí, zatímco jí pod vodou obmotávám ruce kolem pasu.

„To není pravda.“ Ohradím se a laškovně ho plácnu do ramene. Je vtipný, což je fajn, jinak bych se nudila a musela jít pryč. Potřebuji stále překvapovat. Jsem prostě náročná holka. „Těsně vedle.“ Nespouštím pohled z jeho očí. „Vlastně mě docela bolí hlava z toho hluku. Co se jít kousek projet? Nedaleko je jedna hezká vyhlídka.“ Nabídnu mu s andělským pohledem. Ukradnout si jeho pozornost někde, kde nikdo není? To by se mi hodilo. Schválně neuhýbám pohledem a čekám, jak se rozhodne. Má na tohle odvahu? Nebo je to ten typický podpantoflák, který by se na jinou ženskou ani nepodíval? Jsem zvědavá.

,,Já mám vždycky pravdu" nahodím důležitý obličej a napiju se. ,,To je fakt, vy dva jste uplně jiní" usměju se na ně a kouknu na Natea, také si nejsem tolik podobní, já jsem samozřejmě hezčí, zasměju se v duchu, ale něco společného přeci jen máme. ,,Musím si odskočit, hnedka se vrátím" mrknu na ně, odložím pití a vyrazím najít záchody dovnitř.

Její odpověď mě zaskočí, kdyby mě někdo viděl v noci v autě se studentkou, mohl by z toho být pořádný problém, ale na druhou stranu mě zajímá, co má slečna Fisherová za lubem. ,,Jestli vážně radši strávíte čas mluvením se svým ředitelem, než se svými kamarády, tak nic nenamítám." zvednu ruce do vzduchu a otevřu ji dveře do auta, jakmile nasedne, sednu za volant a vyrazím" ,,Musíte mě ale navigovat, nemám tušení, kam máte v plánu mě vzít, snad to není past a nechcete mě někde zakopat." řeknu pobaveně a čekám na instrukce.

„Těžká otázka..“ Nevím, co bych dělal. Zazdil, že jsem otec já? Nebo se postaral? Ještě, že to nemusím řešit doopravdy, zatím jsem si vždy dával pozor. „Prosímtě, nebuď jak malej. Děláš, jako by jsi nedokázal sbalit i zadanou ženskou.“ Dloubnu do něj pobaveně a rozhlédnu se. „Víš moc dobře, že se nedělím.“ Řeknu mu s mrknutím a vydám se na záchod. Když dokonám potřebu a před zrcadlem si prohrábnu vlasy, otevřu dveře, abych vyšel a v té chvíli mi vpadne do náruče Alyson. „Ale..To jsi mě pronásledovala? To je hezké..za to bych tě měl vzít na drink. Samozřejmě na tebe počkám.“ Pokynu rukou, jako že je koupelna její a prohlédnu si jí. Sluší jí to.

„S kamarády jsem pořád. S vámi už tak často ne.“ Pokrčím nevinně rameny. Bylo těžké se k němu dostat, ale ne nereálné. Teď jsem ráda za to, že odvezl Bell na párty. Hodně mi to ulehčilo. Nasednu do auta a jakmile si sedne vedle mě, tak na něj otočím hlavu. „I kdyby ano, už jste se do ní chytil.“ Svěřím se mu pobaveně a naviguji ho až na opuštěné místo nedaleko za městem, na kopeček, kde se rozprostírá celý Seattle. „Tady můžete zaparkovat. Nevozíte sebou náhodou v kufru deku?“ Zkusím se zeptat, většina lidí jí má a kdyby tomu tak bylo, bylo by to jednodušší, mohli bychom si sednout na zem a dívat se na výhled.

Když konečně najdu záchod, vyleze odtamtud Malcolm, trochu se leknu, ale po jeho slovech se na něj pobaveně podívám. ,,Naneštěstí nepronásledovala, jinak bych pár minut počkala, než bych šla na záchod po tobě, ale ten drink si dám, jestli ti to udělá radost." zasměju se a zapadnu do koupelny, vím, že bych se s ním neměla bavit, ale strašně mě baví si z ostatních dělat srandu a trošku do nich rýpat, snad nás neuvidí Nate, kdyžtak mu vysvětlím, že jde čistě o pracovní vztah, však ho skoro neznám. Umyju si ruce a vyjdu ven. ,,Takže, co piješ? Typuju tě na růžový vínečko."

„To tobě to udělá radost. Třeba se i něco přiučíš.“ Nadzvihnu obočí a nechám jí projít. Čekám u dveří a když vyjde, tak jí položím ruku na záda a vedu jí k baru. „To jsem tak moc průhledný?“ Povzdechnu si hraně.„Dnes si ho ale nedám. Za to ti udělám drink.“ Zapadnu za bar a začnu míchat sex on the beach. Umím vážně výborný. Připravím jí drink a popošoupnu ho k ní. Já sám si naliji pouze Whiskey. „Bavíš se? Připadá mi, že co jsi přišla, tak jen pokukuješ kolem. Škoda, že tě tvá společnost neumí rozptýlit a ty tak musíš vyhledávat mojí pozornost.“ Sebevědomě se usměji a ťuknu si s ní skleničkou.

Ještě se zasměje než skočí do bazénu. Když jí odpoví na její otázku zamračí se "Nejsem. Malá. Sestřička." Řekne vážně a při každém slově se k němu ještě více přiblíží. "Je to jasné?" Zvedne nebezpečě obočí a v očích jí zajiskří. Tohle nesnáší, kvůli tomuhle se s Charliem neustále hádá. Není malá sestřička. Dokáže se už o sebe postarat sama. "Jednou ledová královna roztát musí no ne? A neboj se, je to tou teplou vodou." Ušklíbne se a dloubne ho do hrudi. Poté se snaží být rychlejší a předplavat ho, ale po pár tempech jí dojde, že se vsadila s ďáblem a nemá šanci tohle vyhrát. Ale snaží se až do poslední chvíle. Dotkne se konce bazénu pár vteřin po těm a zrychleně dýchá. Když si ji k sobě natiskne, tak ho jen propálí pohledem. "Chci aby jsi mi své přání řekl sám." Řekne vážně a neuhýbá pohledem.

,,To je pravda, se mnou jste jen párkrát za týden, i když mně to na škole stačilo, svoje učitele už jsem vidět nechtěl." je to vlastně pravda, už jsem se do pasti chytil, trávit večer se svoji studentkou nebyl dobrý nápad, ale už není cesty zpět. Na místě zaparkuju a rozhlídnu se. ,,Je to vážně krásné, slečno Fisherová, jak jste na to přišla? usměju se a jdu ke kufru, vytáhnu Isabellinu deku, kterou si asi před půl rokem nechala u mě v autě, položím ji na zem a sednu si. ,,Máte už nějaký plán, co byste chtěla dělat v budoucnosti?" teď už mi to vykání přijde zvláštní, přeci jen nejsem zase tak starý, ale pořád je to moje studentka, pomyslím si.

,,Přede mnou se nemusíš stydět, klidně si ho dej." mrknu na něj a čekám, co vykouzlí, je to vážně výborné, ale zapomíná, že i já pracuji za barem. ,,Nejsi ty náhodou ten, co pozval mě na drink? Vypadá to, že spíš ty potřebuješ lepší společnost, já se nad tebou jen smilovala" Zasměju se, napiju a nenápadně si ho prohlédnu, i když mě Nate varoval, přesně tenhle typ kluků se mi libí. ,,Ale musím uznat, že drinky děláš skvělé, takže pracuješ na správném místě, plánuješ si po škole otevřít svůj podnik?" kouknu na něj zvědavě, byla by škoda, kdyby nevyužil takového talentu pro něco vlastního.

Sleduji, jak se čertí. To se mi líbí. Takže se jí nelíbí, když jí někdo říká, že je holčička. Zapamatuji si to a pěkně to proti ní budu používat. „Cože jsi říkala?“ Nakloním k ní ucho, jako že jsem neslyšel. „Můžeš si namlouvat, že je to teplou vodou.“ Usmívám se, protože si věřím. Vodou to rozhodně není. Dáme si sázku, kterou vyhraji. Kdyby to bylo v něčem jiném, tak bych neměl takovou šanci. Jenže tady šla rovnou do prohraného boje. „Polib mě. Chci vědět, jestli Charlieho malá sestřička umí líbat, nebo si jen na tu frajerku hraje a v poslední chvíli ucouvne.“ Zaženu jí do kouta. Držím si jí těsně u sebe a ruce z ní nespouštím.

„Učitele možná, ale co učitelky?“ Zeptám se ho s úsměvem. Třeba měl pro nějakou slabost. Vlastně je fajn poznávat ho i z téhle stránky. Dostaneme se na mé oblíbené místo. Když mi ho pochválí, skoro se až pyšně nadmu. „Úplnou náhodou. Šla jsem se večer projít a narazila na tohle místo. Od té doby sem chodím pravidelně.“ Ví to málo lidí. Je to takové mé soukromé místo. Vlastně ani nevím, proč jsem ho pustila k sobě takhle blízko. Ještě, že to neví. Sednu si na deku a obrátím pohled k městu. „Už jako malá holka jsem snila o tom, že budu profesionální zmrzlinářka.“ Zavtípkuji a obrátím na něj svůj pohled. „Ráda bych hrála profesionálně volejbal. Jen vím, že to není v životě vše a budu se muset rozhodnout, co bude to hlavní. Můj táta je doktor, takže možná půjdu v jeho šlépějích. Teda on by si to přál. Volejbal prý není dost důstojný.“ Pokrčím rameny a podívám se zase do dáli. Táta má na mě až moc velké nároky.

,,Ani učitelky, se svojí ženou jsem už od 16, tehdy jsem měl oči jen pro ni" rád na to vzpomínám, v té době byla Nat pro mě vše, ještě, když přišla na svět malá Bella, kéž by to šlo vrátit. Zadívám se na nebe a pak se podívám na Brooklyn. ,,Jestli je volejbal to, co tě naplňuje, pak by byla škoda zahodit to, medicína není snadná a pokud pro ni nejsi zapálená, nejspíš to nebude ta správná cesta." ani jsem si neuvědomil, že jí tykám, sakra. ,,Omlouvám se, slečno Fisherová, nějak mi to tykání ulítlo." zasměju se rozpačitě a pozoruju světla města.

„Odolám svému pokušení.“ Pronesu teatrálně a zasměji se. Podám jí drink a sám si nechám panáka. „Mě stačí jen krásná společnost. A tu jsem si sehnal.“ Prohlédnu si její tvář. Není jak ty umělé blondýnky, je přirozeně krásná. Bože! „Díky za pochvalu. Klidně ti dám nějaké osobní lekce. Vlastně to není vůbec špatný nápad, už nějakou dobu jsem uvažoval, že si po škole otevřu něco svého.“ Podnikání mám v krvi. Stejně jako naši. „Já budu vydělávat a ty se budeš starat o děti. Co ty na to?“ Naplánuji jí tady budoucnost lusknutím prstů.

Její otázku dokonale odignoruje, jako by ani neslyšel, že by něco řekla a jenom jí pozoruje. ‘‘Děkuji za kompliment.‘‘ Zasměje se. Na chvilku o sobě začne i pochybovat, že je normální, ale nakonec usoudí, že to jsou asi správný domněnky, protože on na ní hraje jen takové divadélko. Nemá v plánu se kamarádit. Jedině, kdyby se mu pak znovu chtěla vrátit do postele. Uculí se nad tou myšlenkou. ‘‘Takže ty o mě pochybuješ?‘‘ zeptá se jí pobaveně. ‘‘To by jsi neměla, protože mě akorát motivuješ k tomu, abych vydržel víc.‘‘ Pokrčí rameny a prohrábne si vlasy. Jen jí pozoruje, jak to do sebe lije. Nakonec se zasměje a vyklopí to do sebe taky. Vezme flašku a znovu jim dolije. To bude dlouhá noc…Pomyslí si a rošťácky se usměje.

Stiskne pevně čelisti k sobě a založí ruce na prsou. "Moc dobře víš co jsem říkala." Přimhouří oči a o vteřinu později se na něj už usměje jakoby se nic nedělo. "Je to teplou vodou, zase si tolik nefandi." Mrkne na něj a potom naprosto na plné čáře projede sázku, kterou si s ním uzavřela. Moc pěkné, není z toho nadšená, ale zase stejně něco vyhraje. Jen pokrčí rameny a podívá se mu do očí. "Malá sestřička..." Zopakuje po něm a probodne ho pohledem. Poté pomalu přejede rukou po jeho hrudníku, vyšplhá prsty přes krk až k jeho čelisti a vlasům, které chytí a přitáhne si ho k sobě. "Tak sleduj." Řekne vážně a přilepí své rty k těm jeho. Nohou mírně obejme tu jeho a tím se na něj více natiskne. Polibek prohloubí, mírně ho kousne do rtu a poté se odtáhne. Nakloní hlavu ke straně a pousměje se.

Neuniklo mi to slovo. Tehdy. Teď už pro ní oči nemá? To se mi hodí. „Nejspíše ne. Ale řekněte to mému tátovi.“ Ušklíbnu se a zavrtím hlavou. „Ani jsem si nevšimla. Už jsem vám říkala, ať mi tykáte. Jsem prostě Brooklyn.“ Usměji se na něj mile a zatřesu se zimou. Samozřejmě ne vážně, prostě chci jen důvod se k němu přitulit. Také to udělám, nakloním se k němu a obmotám mu ruku kolem pasu. „Snad nevadí...je mi zima.“ Přiznám se mu a zvednu k němu své oči.

,,Myslíš, že snad potřebuji soukromé lekce? Já jsem si celkem jistá, že jsem skoro tak dobrá, jako ty." šťouchnu do něj, přece nejsem žádná začátečnice, vždycky jsem potají zkoušela různé kombinace před tím, než mi bylo 18, i když je pravda, že on je o něco lepší, ale to vypiluju časem. ,,To sis našel špatnou holku, já nikdy nebudu sedět doma, zatímco bude můj muž pracovat, já chci cestovat, poznávat svět a pak si najít práci a vydělávat, stejně, jako můj manžel." pronesu hrdě a zasním se, cestovaní je můj největší sen, ale bojím se, že to nikdy nevyjde a budu se muset spokojit s nějakou nudnou prací v kanceláři do konce života.

,,Mohl bych s ním promluvit jako ředitel, že v tobě vidím velký talent a mohla bys to někam dotáhnout, což je i pravda, na tělocviku si všímám, v čem jaký student vyniká." usměju se na ni a když se přiblíží, polknu na prázdno a podívám se na ni, tak nějak nevím, jestli ji mám odstrčit, protože je to moje studentka, nebo ji nechat, aby ji nebyla zima ." Myslím, že bychom měli pomalu jít, aby si o tebe kamarádi nedělali starost, odvezu tě zpátky, stejně se mám za chvíli stavovat pro Bellu."